Toskánsko je část Itálie, která má opravdu co nabídnout, ať už jste cestovatelé, turisté nebo milovníci vína. Každý si zde přijde na své. Takovým typickým znakem Toskánska jsou cypřiše vysázené podél cest a samozřejmě vinice. Co mi přišlo na tomhle kraji nejhezčí byl ten klid. Po dlouhé době strávené v Dolomitech, kde na těch profláknutějších místech se prodíráte davy turistů, tak tady nikdo nikde.
San Pietro di Romena a Castello di Romena
První co jsme v Toskánsku navštívili byl katolický kostel. Už když jsme vystoupili z auta, tak na nás dýchla ta správná atmosféra Toskánska. Kostel se nachází na kopci a je krásně vidět do údolí. Samozřejmě zde nechybělo pár cypřišů a záhony s levandulí. Výlet to nebyl dlouhý, spíš taková krátká zastávka, tak že když Honza našel při létání s dronem další místo Castello di Romena, jeli jsme se tam podívat. Je to hrad vzdálený asi tři kilometry od San Pietro di Romena, můžu říct, že by byla opravdu škoda tohle místo vynechat. Přímo až k hradu nezajedete autem. Musíte zaparkovat dál a dojít kousek pěšky, nicméně cesta k hradu je kouzelná. Myslím, že jsem jí kvůli fotce šla nejmíň pětkrát. Za vstup do hradu se platí, tak že jsme se podívali jen na nádvoří a šli zase zpět k autu a pokračovali dál.
(GPS 43.7744064N, 11.7163922E , 43.7800769N, 11.7142194E )
Terme di Petriolo
Přijde mi, že celé Toskánsko je hlavně o relaxaci, další zastávkou tak staly termální prameny. Sice přes den bylo 35C, a tak termální pramen byla jasná volba :D. V Itálii je spousta pramenů, ty nejznámější se nacházejí v Saturnii. Do těch jsme se úplně nehnali z důvodu vysoké návštěvnosti. Když jsme k pramenům přijížděli, tak jsem si vůbec nemyslela, že tam nějaké budou. Jeli jsme přes takovou horní dolní, všude jen polorozpadlé vesnice a po létě vyprahlá krajina. No a najednou se uprostřed tohohle objevila oáza. Když jsme přišli k pramenům, tak tam bylo pár místních lidí a stanařů. Které tam odtud vyhnala nakonec policie. No na některých místech se to prostě nevyplatí. Co se mi na pramenech nejvíce líbilo byla studená řeka. Není asi nic lepšího, než se vyvalovat v mega horkých pramenech a pak se jít schladit do studené řeky. Řekla bych, že tyhle prameny byla jedna z nejhezčích zastávek (jen kdybych si nezapomněla sundat stříbrný řetízek, který po koupačce, už skoro ani jako řetízek nevypadal).
(GPS 43.0805931N, 11.3001672E )
Fotopoint cypřišová cesta
Jsou místa, která na cestách nechci vynechat. Zajímá mě totiž jak to tam doopravdy vypadá oproti fotkám, které vídám na instagramu. Tahle cesta nebyla výjimkou. Jak to s místem doopravdy je? Cesta je na soukromém pozemku, tak že přímo na ní se nedostanete. Nejlepší výhled máte z přilehlého pole, na kterém jsou vyšlapané cestičky. S lidmi je to tam v celku na pohodu. Moc narváno tam nebylo. Určitě stojí za zastávku a pokochání se nad panoramaty, ale nic víc od toho nečekejte.
(GPS 43°12'02.9"N 11°35'25.2"E)
Myslím, že s Toskánskem jsem ještě neskončili, je tam spousta míst, která stojí za prozkoumání. Letos jsme jím bohužel jen prolítli při cestě na jih Itálie. Kdyby tam nebyla taková vedra, byli bychom tam déle. Příště bych volila návštěvu spíše na jaře, když je vše krásně zelené.
