Osobně se řadím k největším zmrzlinám na světě, studené nohy i v létě a už od podzimu nosím několik vrstev oblečení, abych náhodou nenastydla. Stejně nakonec skončím s nachlazením doma v posteli a tenhle rituál se opakuje i několikrát za zimu. Smýšlení o zimě jsem změnila, až po otužovacím kurzu, který mi naprosto změnil (....) vnímání chladu. První myšlenka, která mi proběhla hlavou byla, jak mě chtějí dobrovolně do ledové vody dostat, protože já se klepala zimou už při pomyšlení, že bych tam měla strčit byť jen nohu. Zvědavost mi nedala a kurzu jsem se "dobrovolně" zúčastnila.
Příjezd
Kurz se konal ve Vřesovicích v jihomoravském kraji. Trošku štreka, ale po létě, kdy jsme si zvykli přejíždět delší vzdálenosti, to byl konečně zase výlet do neznáma. Na místo jsme dorazili v pátek okolo sedmé hodiny. Hned jsme dostali klíče od chatky a ubytovali se. Následovala nejpříjemnější část v podobě večeře a hned po ní už jsem se celý víkend nezastavila. Večer jsme strávili v jurtě, kde proběhl úvod a na něj navázali základy správného dýchání.
Den první
Kurz byl opravdu intenzivní. V sobotu se vstávalo v sedm ráno. Všichni jsme se sešli v jurtě, kde jsme měli společnou snídani. Po ní už následoval dopolední program zaměřený na teoretickou část spolu s dechovým cvičením. Netrvalo to dlouho a ještě před obědem se uskutečnil první plánovaný vstup do ledové vody. Já se klepala už při pohledu na zamrzlí rybník, ale všichni bezprostředně vstupovali do vysekané díry v ledu, a tak jsem si řekla, že když už tu jsem, musím to zkusit taky. Kdy jindy než teď. Plná odhodlání jsem tam vlezla a snažila se myslet na to, co nás učili dopoledne, zaměřit se na dech a uvolnit se. Myslím, že jsem tam poprvé vydržela asi 15s a pádila ven. Kupodivu ale až na nohy mi bylo dobře a teplo. V tu chvíli jsem z toho měla neskutečnou radost. Splnila jsem si něco, co pro mě dřív bylo nepředstavitelné. V ten den jsem ve vodě byla ještě čtyřikrát a čas tam strávený se lehce prodlužoval.
Den druhý
Další den se vstávalo o trošku později. No jo, ty společné večery... ale všichni jsme se fit a radostně naladěný sešli v jurtě. Dopolední program se od prvního dne lišil, začalo se dechovým cvičením a následovala delší procházka, na kterou jsme měli mít plavky a co nejméně oblečení. Já si vystačila s tepláky a mikčou. Byly tam však takový borci, co si vzali jen kraťasy a tričko. Po procházce se uskutečnilo poslední zanoření. Já si ze zvědavosti nakonec ponořila do vody i hlavu, protože už delší dobu přemýšlím, že bych se s budym potápěla pod led. Ale to bude chtít ještě nějaký trénink a neopren.
Víkend strávený na kurzu se pro mě stal jedním z nejhezčích, co jsem kdy zažila. Poznat stejně naladěný lidi s podobným smýšlením a pozorovat, jak všichni překonávají své hranice je neskutečný. Nikdy bych neřekla, kolik věci se dá naučit za tak krátkou dobu, i když mě připadalo, že jsem tam strávila nejméně týden :D. Celý kurz byl úžasnou zkušeností, která mi v hlavě přenastavila strach z ledové vody na něco, na co se těším a vím i jak v těchto extrémních podmínkách zrelaxovat tělo i myšlenky. Je to až opojný pocit nechat své starosti za sebou ve vodě. Moc děkuji Romanovi s Lukášem za nový pohled na práci s dechem a chladem.
Pokud byste se chtěli otužovat, ale nevíte jak správně začít, jděte na kurz od Efri https://efri.cz , provedou vás celým procesem, všechno vysvětlí, naučí různé techniky a připraví vás na pobyt ve studené vodě tak, aby jste si ho užili.
